Soul Society

Poèet pøíspìvkù : 59 Join date : 17. 12. 14

Podiveně se na něj kouknul. Věděl že tohle byla zátěž na tělo a na hlavu. Tak si z jeho poblouzněného stádia nic extra nedělal. Na jeho otázku od Reiatsu jen kývl.
Člen jedenácté se ušklíbl. Viděl ho jako nováčka co dostal přidělený "cleaning duty" poprvé a tak jen kývl a poklepal si na hruď jakoby chtěl říct "Neprásknu to na tebe".
Poté už ho Gen jen viděl jak skáče od jedoho bezvládného těla k druhému.

Trénink tímhle tempem ještě nějakou chvíli pokračoval. Dokud už nezbývali jen 4 lidé, které Gen jednoznačně považoval za top z jedenácté divize. Ti tam seděli ale i pro ně, včetně vice-kapitána, to byl nátlak. Gen viděl že skřípali zubami, potili se a zatínali svaly do posledního momentu. Gen byl na samém okraji pole působnosti. Nedovedl si představit jaké to muselo být stát přímo před kapitánem.
Najednou mu tlak v bubíncích polevil a všechno to pomalu ustalo.
"Výborně moji vojáci." promluvil k těm co zůstali hlas Kenpachiho. Hlas byl jako od někoho kdo polykal střepy. Hrubý a chraplavý. Navzdory tomu Zabuza stál a působil authoritativně. Jeho další výrok Gena překvapil.
"Postarejte se o ty co to nevydrželi. I raněný voják si zaslouží úctu a pozornost." řekl k těm co ho poslouchali. Cvičištěm poté zaznělo jednohlasné "HAI!" od těch hlasů, co ho poslouchaly.
"Pro dnešek rozchod." řekl a uklonil se k nim načež mu ostatní odsalutovali. Kapitán poté šel pomalu kolem budovy dokud by nedošel na jeho malé soukromé cvičiště.

Poèet pøíspìvkù : 38 Join date : 07. 01. 15

Genimaru Onsei
16 r. | ♂ | Shinigami | 3th division

Bol som v nemom úžase. Nech už som bol akokoľvek "skromný", a že som nepatril k skromným ľuďom, celá myšlienka toho že som mohol byť špeciálny vo mne počas tejto skúsenosti vyprchala. Cítil som sa dosť.. nepodstatne. Hlavne keď som videl to, ako dlho dokázali poniektorý shinigami vydržať v prítomnosti Kenpachiho reiatsu. Nebolo to radostné objasnenie.

Eventuálne to však skončilo a väčšina shinigami si išla za svojimi povinnosťami. Kenpachi prehovoril dosť militaristickým spôsobom, ktorý v sebe mohol niesť istú dávku cti a určite tým vo svojich ľudí vzbudil ďalšiu dávku rešpektu. Ja som sa ale stále spamätával z toho spirituálneho tlaku. Možno som niekde hodil tyčku a teraz sa len snažil zamaskovať zeleň, ktorá sa konečne začala vytrácať z mojej tváre.

Kapitána som ďalej nesledoval, nie.. v pravom zmysle slova. Nebol som predsa len "špehom", ale scoutom. A aj keď som sa pôvodne chcel u neho priamo odhlásiť. Dostať sa do jeho prítomnosti bolo to posledné, čo mi TERAZ chodilo po hlave. Pre to som sa skôr snažil zašiť medzi ostatnými členmi, stále s pomerne dobrým výhľadom na miesto, kde Kenpachi odišiel. Mohol som byť dosť na oko no, nebolo mojim plánom sa schovávať. Akurát som si sadol na jednu z lavičiek (ak tam nejaké boli) v okolí cvičiska a rozmýšľal nad tým, ako s mojou úlohou pokračovať ďalej.
"Mať kapitána stále na očiach je nereálne.. " Povedal som si skôr pre seba.

"Aspoň teda 24/7, čo teda spraviť? Integrovať sa k nim?" Pohľad mi zas padol na skupinku shinigami z jedenástky. Moc som o ich divízii nevedel, no mohol som to hrať na začiatočníka.

Nakoniec som si jedného z nich stopol.
"Hey.. hey, je nejaká možnosť rozprávať s kapitánom? Má nejakú.. sekretárku alebo tak?" Spýtal som sa nakoniec. keď sa človek nespýta tak nevie nie?

Poèet pøíspìvkù : 59 Join date : 17. 12. 14

"Eh?" osoplil se na něj jeden z téhle divize. Když se na něj podíval skrze jedno oko vypoulené a druhé přikrčené, aneb pohled typického Goona, bylo jasné že nepotkal někoho tak přívětivého jako "brodyho" nazačátku. Nebylo se čemu divit. Tahle divize byla proslulá pro svoji... přívětivost.
"Sekretáčku? Seš snad dutej? Z kama vůbec si eh? Ze čtvrté? Sedmé? Deváté? Z DEVÁTÉ ŽE JO?! EH!" než si Genimaru uvědomil co se děje ten Shinigami ho držel za jeho robu a zvedal ho ze země a očividně chtěl vyvolat rvačku, dokud k němu nedorazili dva z jeho kámošů a začali ho odtrhávat od Genimara zatímco "goon" křičel.
"HEJ" a "KUSOOO" a tápal se k Genimarovi zatímco dva jeho kamarádi se omluvně ukláněli ke Genimarovi.
Očividně špatnej cíl.
Jeden z Goonových kámošů poté přišel za Genem a řekl.
"Gomen. Tetsu nemůže dostat přes zuby že nevydržel dýl jak minutu..." řekla hora svalů která byla kámošem Tetsuho.
"Kápo si od nás docela drží odstup. Nemá rád osobní vztahy s podřízenými. Pokud chceš něco řešit s ním většinou nejlepší to jít přes Vice-Kápa. Ten je ale na misi." řekl a poté mu mávl na pozdrav a šel se věnovat zmítajícímu se Tetsuovi který ještě stále křičel jak Gena roztrhne.

Poèet pøíspìvkù : 38 Join date : 07. 01. 15

Genimaru Onsei
16 r. | ♂ | Shinigami | 3rd division

"Eh?" Zopakoval som jeho prekvapenie, keď už ma sápal za kimono. Ruky som len nechal pozdĺž tela a s podvihnutým obočím sa pozeral na pre-agresívneho člena jedenástky.
"Ah.. tak ty si jedne z tých.." Zamrmlal som cez zuby, keď mi tak kričal do ksichtu. No skôr než som niečo stihol spraviť, alebo sa vykrútiť z jeho zovretia, spacifikovali ho dvaja jeho kolegovia. Stále som sa netváril príliš nadšene. Ustúpil som trocha stranou a napravil si kimono.

"Hmm." Prikývol som k tomu, ktorý mi začal vysvetľovať čo a ako. "Ďakujem." Odvetil som celkom vyrovnane a stále s mrzutou náladou sa s nimi "rozlúčil" kývnutím hlavy. Keď sa ešte raz stretol môj pohľad s Tetsuovim, venoval som mu prostredník. Mal by to vidieť len on keďže sa ostatný venovali jemu, nie mne. A on bol dosť.. zameraný. Len som sa uchechtol, pokývol hlavou a išiel si nájsť nejaké lepšie miesto na sedenie. Plánoval som tu proste čakať, kým kapitán zas nevyjde zo svojho súkromného cvičiska.

Poèet pøíspìvkù : 59 Join date : 17. 12. 14

A takhle nějak jeho dny pokračovali. 5 Celých dlouhých dnů bylo skoro ve stejném slova smyslu a Gen začínal mít docela přehled o tom jak to v sedmé divizi chodí. Trénink, práce, trénink, práce a zase trénink. Gen začínal být vyčerpaný jen se na členy sedmé díval.
Kapitán jako takový byl přítomný u většiny ranních tréninků a poté odešel na své osobní cvičiště aby, překvapení, celý den trénoval. Na večer poté přešel do své pracovny, kde rozdělil úkoly na zítřek, předal rozkazy a poté na krátkou dobu usnul a ráno znovu a lépe.
Nikdy žádná zábava, žádné rozptýlení od jeho rutiny a od toho co z něj dělalo "nejsilnějšího muže v historii Soul Society".
Zabuza byl monstrum a na bázi fyzické síly a Reiatsu neměl sobě rovného v celém Soul Society. Jeho postava, vysoká 217 centimetrů, byla atletické postavy. Nebyl to hotový kulturista s rukama širokýma natolik že neprošel skrze futra ale byl samý sval a šlacha.
Celou dobu s ním Genimaru neměl jedinou interakci. Občas se minuly, ať už z blízka nebo z dálky, ale to bylo tak vše. Fakt že nebyl ze sedmé znamenal to, že ho nikdo neúkoloval a tak mohl zde dělat prakticky vše co se mu zachtělo.
Za ty dny si pomyslel, že tohle byla nudná práce a prakticky tu nemusel být. Stačilo opsat to co poznal za druhý den a napsat to na další dny. Šance byla vysoká že by se všude trefil.
Dnes však bylo trošku něco jiného ve vzduchu.

Byl pátý den odpoledne a Zabuza šel zronva z krátkého obědu na své cvičiště. Gen stál na jeho obvyklém místě, kde si připadal býti dost nenápadný na to aby si ho někdo nevšiml ale ne zrovna tak nenápadný na to, aby způsobil podezdření, Zabuza teď měl zahnout za roh a namířit si to ke svému cvičišti, tak jako to dělal každý den, místo toho ale onu odbočku vlevo neudělal a , skoro to vypadalo tak, že si to jistým krokem míří směrem ke Genimarovi.

Poèet pøíspìvkù : 38 Join date : 07. 01. 15

Genimaru Onsei
16 r. | ♂ | Shinigami | 3rd division

Niečo podobného som očakával. Teda aspoň po druhom dni. Kenpachiho som odhadoval na muža, ktorý má isté zásady a ktorý tieto zásady dodržiava. Bol to trocha nudný typ osobnosti ale čo už. Neostávalo mi nič iné len prežiť tento jeden týždeň a po tom do reportu napísať opakovacie znamienko. Úprimne som bol ale spokojný. Znamenalo to, že moja úloha prejde viac menej bez problémov.

V piaty deň, keď už som si bol priam istý že sa naozaj nič nezmení a rutina bude jeden z dôvodov, za čo som ďakoval že si ma nevybrali do tejto divízie, sa predsa len niečo zmenilo. Kapitán po rannom cvičení namiesto toho, aby zamieril na svoje súkromné cvičisko, zmenil svoj smer a kráčal ako keby ku mne. Ja som ale nevedel či kráča ku mne alebo len mojim smerom, pre to som ustúpil z cesty, aby sa nemusel zastavovať, ak si prial len pokračovať ďalej. To bola základná slušnosť, aspoň medzi shinigami ktorý boli o toľko pozícii vyššie než ja. Sklonil som hlavu a počkal kým sa vyberie svojim smeorm.

Poèet pøíspìvkù : 59 Join date : 17. 12. 14

Kenpachi se koukal na něj z výše. Už z dálky vypadalo to jakoby se koukal přímo na něj. Byl to ... zvláštní pocit určitě. Jeho zlatavé oči vypadali jakoby se dokázali podívat skrze stěny a viděli přesně to, co si člověk myslí. Nedal se díky jeho vysoké postavě přehlédnout a každým krokem byl blíže a blíže k němu. Dokud doslova nesdíleli osobní prostor.
Těžko říct na co Gen pomýšlel když před ním stál tenhle behemoth člověka. Gen si nebyl jistý jestli někdy viděl někoho kdo byl vyšší?
Zabuza se mu koukal přímo do očí a pozoroval ho sledoval jeho reakce a Gen, i přes to co se mu možná honilo hlavou, by věřil v to, že slyšel jak Zabuza zavětřil ve vzduchu nosem, jakoby chtěl cítit odér mladého Shinigamiho.
Všichni kolem nich se zastavili a pozorovali tuhle podivnou událost dokud prostý pohyb očima od Zabuzy směrem k jednomu z jeho vojáků je nedonutil pokračovat ve své chůzi.
Zabuza celou tu dobu mlčel a spíše spoléhal na svoji intimidation k tomu aby donutil mladého shinigamiho k prvnímu slovu.

Poèet pøíspìvkù : 38 Join date : 07. 01. 15

Genimaru Onsei
16 r. | ♂ | Shinigami | 3rd division

Naozaj prišiel ku mne. Úprimne som sa mu moc do očí nepozeral. Pohľad som upieral skôr niekde k zemi a s nervóznymi tikmi som tam chvíľku stál ako také žito, čakajúc či tieň ktorý na mňa vrhal neodíde. No neodišiel. A navyše bol ticho. Čo odo mňa mohol chcieť? Zas som raz potiahol nosom, taktiež som sa jednou rukou trocha trhane poškrabal na krku.

"Taicho? Ehm.. ako vám mô.. môžem pomôcť?" Spýtal som sa muža, ktorý bol mnohými považovaný za najsilnejšieho kapitána našej branchi v Shinigami spoločnosti. Bola to dosť trápna otázka, no necítil som sa nervózne kvôli "tomu". Skôr.. eh, no, nikto by nebol v pohode keby že je niekto tak veľký a silný tak blízko.

Poèet pøíspìvkù : 59 Join date : 17. 12. 14

Zabuza na něj stále pohlížel z patra. Byl to pohled muže, který sám nevěděl na koho se kouká ale věděl, na koho se nedívá.
"Znám tvář každého vojáka kterého jsem přijmul do mé divize." řekl hlas polykače střepů. Drsný a nepříjemný. Jakoby někdo škrábal křídou po tabuli.
"Tvá mezi ně nepatří a přesto ji tu vídám víc než ty ostatní." byl to nezvyk se bavit s jiným kapitánem než s tím jeho. U Kiby nevěděl nikdy přesně na co zrovna jeho kapitán myslí a jeho odpovědi byli velmi kryptické.
"Zeptám se tě na otázku a bude ve tvém zájmu jak odpovíš tak si dobře rozmysli co mi řekneš. Nemám trpělivost na lži a lháře." řekl Zabuza. Z tohohle kapitána měl pocit jasný. Rovnou k věci. Neměl rád debaty, dlouhé řečnění a podobné věci. Nebyl v nich dobrý a nerad ukazoval své slabosti. Pokud mu tedy instinkt hovořil jednu věc a člověk hovořil druhou, věřil instinktu. Vždycky.
"Co tady děláš?"

Poèet pøíspìvkù : 38 Join date : 07. 01. 15

Genimaru Onsei
16 r. | ♂ | Shinigami | 3rd division

Stále som sa mu nepozeral do očí. Len som sa divil že podobné veci riešil on a nie, niekto iný.. a trocha som sa divil že to vôbec riešil. Pravdepodobne chlapík s "hands-on" prístupom... vlastne doslova učebnícový príklad. Keď teda povedal svoje, neostalo mi nič iné len si odkašľať. Trocha mi vyschlo v krku.

"Ja ehm.. som členom tretej divízie Kenpachi-Taicho, a ehm, mojim momentálnym zadaním je skautovať perimeter vašej osoby." Odvetil som mu popravde. Neboli sme nepriatelia nie? A navyše som nemal v pláne dať mu dôvod na podozrievanie, a naozaj som .. teraz už skôr dúfal než si nemyslel, že by mu nemalo vadiť čo tu robím. Neprišiel mi ako moc tajnoskár, a ja som sa nesprával ako špeh.

Poèet pøíspìvkù : 59 Join date : 17. 12. 14

Kenpachi si dřepl do typického "Gopnik" sedu. Bylo zvláštní že teď se s Genimarem dívali přímo z očí do očí. Když se mu vyhýbal pohledem donutil ho tak, že uchopil jeho tvář a nasměroval nuceně jeho pohled oproti tomu jeho.
Chvíli na něj zíral a hledal cokoliv v jeho řeči těla, co by Kenpachimu dovolilo ho prohodit nejbližší zdí. Genovi bylo jasné že kdyby našel známku lži a nebo něčeho co by se mu nelíbilo, jeho fyzické zdraví by bylo v ohrožení.
Kenpachi viděl zpoustu věcí co se mu nelíbilo ale také viděl jednu, která se mu líbila a tak mu dal možnost zachránit si svůj kejhák.
"Nevím co Kiba čeká od tohohle všeho ale nevěřím mu a nikomu z jeho divize." odpověděl Kenpachi prostě a zatlačil svými prsty do Genových tváří tak, že gen cítil každý mozol na Kapitánových prstech.
"Odejdi. Než si to rozmyslím." řekl Kenpachi a narovnal svoje dlouhá záda zatímco pustil Genovi tváře.